Historie severní části revíru

Kategorie: Historie obce / Zobrazeno: 20393

Rosicko-oslavanská pánev patří k nejstarším a nejmenším černouhelným revírům na území České republiky. Nachází se asi dvacet kilometrů západně od Brna a svojí rozlohou zasahuje čtyři obce; ze severu na jih to jsou: Zastávka (dříve Boží Požehnání; něm. Segen Gottes), Zbýšov, Padochov a Oslavany.

Počátek dolování

První nálezy černého kamenného uhlí v rosicko-oslavanské oblasti se uvádějí již v roce 1755 v její jižní části - na oslavanském panství. Až do roku 1783 se černé uhlí na Moravě těžilo jedině na Rosicko-Oslavansku. Na rosickém panství u Zastávky se začalo těžit o pět let později v roce 1788, i když první písemný záznam o nálezu uhlí v této části je již z 23. září 1769. Těžila se zde také kamencová břidlice. Stejně jako uhlí oslavanské i uhlí zastávecké se plně kvalitou vyrovnalo nejlepším druhům uhlí těženého v cizině.

Zpočátku se uhlí sbíralo z povrchu, později se těžilo pomocí rumpálu. Z té doby se v okolních lesích nachází znatelné propadliny zavalených štol a náspů po vytěžené hlušině. Zpočátku, kdy uhlí nebylo jako palivo dostatečně známé, převažovala těžba břidlicových lupků. Z nich byl získáván kamenec používaný v koželužnictví a papírnictví až do doby, než byl vyroben kamenec umělý.

První úředně zaznamenané povolení na kutání v této části pronajala rosická vrchnost 3. srpna 1787 c.k. Průplavní a hornické společnosti (něm. Kanal und Bergbaucompagnie) ve Vídni. Společnost zahájila těžbu na severním okraji Zastávky v Mariánském údolí v jámě Schodové (něm. Treppen-schacht)1. Těžení se však nevyplácelo, a proto společnost s těžbou přestala. Dodnes je zde na úpatí kopce znatelná hluboká rokle.

Těžířstvo Rytíř Herring

Dne 1. září 1801 pronajala správa rosického panství za hraběte Ugarte práva na dolování uhlí a kamence v Zastávce hormistrovi Ferdinandovi Thomoserovi2. Následujícího roku od něj doly koupil Jan Arnošt z Herringu, jeden z nejbohatších a nejpodnikavějších velkoobchodníků z Brna. Počátkem roku 1803 utvořil první horní těžířstvo Rytíř Herring a spol., ze kterého v roce 1870 vznikla Rosická báňská společnost.

Roku 1812 se začíná rozvoj zdejších dolů zásluhou Ferdinanda, Julia a Hugona Rittlerových z Polska. Správu dolů převzal Ferdinand Rittler, který dbal o pravidelné odkrývání uhelných vrstev a odbyt uhlí. Na rosických dolech byly zavedeny nejlepší těžební metody v celé rakouské monarchii.

První velká podzemní stavba, kterou bylo roku 1814 otevřeno bohaté ložisko uhlí, byla tzv. Dědičná štola. Uhlí se zde těžilo více jak padesát let. V roce 1836 byla zahájena stavba Silniční šachty, kde se kopalo až do roku 1878.

Problémy s odbytem uhlí

Počáteční problémy s odbytem uhlí zejména v Brně se překonávaly jen těžko. Většina továren, řemeslných dílen i domácností používala buď obyčejné dřevo nebo dřevěné uhlí. Nezájem o uhlí způsobovala jednak jeho vysoká cena a jednak i malá informovanost o jeho přednostech. Problémy s odbytem uhlí si vynutily nařízení moravského místodržitelství, aby všechny cihelny v okolí jedné německé míle od Brna používaly výhradně rosicko-oslavanské uhlí. V té době sice začaly mnohem více jednotlivé brněnské průmyslové podniky používat uhlí k vytápění kotlů a prvních parních strojů, avšak ještě koncem dvacátých let 19. století se dovezené uhlí podílelo jen necelou třetinou na celkové spotřebě paliva v Brně.

Železnice Brno - Boží Požehnání

Zlom nastal po dostavbě očekávané železnice Brno - Boží Požehnání v roce 1855. Projekt připravili Jan Herring a Antonín Rahn (majitel dolů ve Zbýšově). Přeprava uhlí byla zahájena 2. ledna 1856; osobní doprava pak 1. července.

Železnice kolem r. 1871 Nádraží v 80. letech 19. st.

Dráha zrychlila přepravu, snížila cenu uhlí a těžebním společnostem vynesla vysoké zisky. Byla to jedna z prvních místních drah v českých zemích. O deset let později byla zřízena železniční vlečka do Zbýšova.

Staniční budova asi kolem r. 1880 Staniční budova v r. 1912

Rosické železárny v Božím Požehnání

Protože těžba rozkvétala a přinášela zisky, založil Jan Arnošt Herring spolu s Belgičany a brněnskými textilníky roku 1858 Rosické železárny s počátečním kapitálem 400 tis. zlatých. V Zastávce byla postaven vysoká pec, slévárna, válcovna a strojírna. Tyto objekty byly uvedeny do provozu v roce 1863. V tomto roce běželo v železárnách již 10 parních strojů. Vysoká pec kruhového tvaru byla dokončena v roce 1862. Pec vysoká 12 metrů byla hustě vyztužená železnými pruty. Byla to třetí pec na kamenouhelný koks v českých zemích (první ve Vítkovicích 1831, druhá v Blansku 1857). Vyrábělo se železo pro kováře, kolejnice a běžné obchodní zboží. Společnost měla v režii železorudné doly celé jihozápadní Moravy. Roku 1871 pracovalo v železárnách již 515 zaměstnanců.

Parní lokomotiva 'Rosice' Válečné škody - most v Nové osadě (duben 1945)

Těžební společnosti v revíru

V této době byla rosicko-oslavanská kamenouhelná pánev rozdělena mezi tři společnosti: v Oslavanech a Zbýšově to byla Müllerova společnost (v r. 1869 ji koupila Innerberská spol. z Vídně), ve Zbýšově dále těžířstvo Rahnovo (později Láska Boží) a v Zastávce společnost Herringova.

Těžířstvo rytíř Herring a spol. trvalo až do roku 1870, kdy bylo změněno na Rosickou báňskou akciovou společnost RBS se sídlem v Božím Požehnání (něm. Rossitzer Bergbaugesellschaft in Segen Gottes). V roce 1881 koupila RBS oslavanské a zbýšovské doly od Innerberské spol. a další doly v Padochově a Oslavanech. Tím se stala majitelem většiny dolů revíru. V roce 1935 se spojily RBS a spol. Láska Boží, která vlastnila zbylé doly ve Zbýšově, v Rosickou báňskou společnost Láska Boží se sídlem v Zastávce u Brna.

Výstavba dolů

Druhá polovina 19. století znamenala obrovský rozmach těžby zejména zásluhou bratří Rittlerů. Otevíraly se nové šachty a těžba se rok od roku prudce zvyšovala. V roce 1884 například Herringova společnost vytěžila přes 286 tisíc tun uhlí - nejvíce ze všech společností v revíru. Českými zeměmi a celou Evropou se hnala uhelná horečka.

V roce 1852 byla otevřena šachta Herring. V areálu bylo i několik koksárenských pecí a cihelna. Důl Ferdinand (max. hloubka 794,2 m) byl zaražen v roce 1856. Byly zde nejmocnější vrstvy v revíru. V letech 1870 - 1877 byl vyhlouben důl Julius (max. hloubka 790,19 m). Vyráběly se zde brikety v podobě vejce tzv. "zastávecké bulky". Uhelný prach se mísil s rozemletou smolou a pouštěl se mezi válcovité lisy. Za den se vyrobilo na 30 vagónů bulek.

Zlaté období přelomu století

Období konce 19. a počátku 20. století můžeme nazvat zlatým obdobím revíru. Dochází k technické modernizaci dolů: zvyšuje se těžba (na některých dolech až na pětinásobek), dřevěné těžní věže jsou nahrazovány ocelovými, zavádí se umělé větrání, zdokonalují se těžní klece, čerpadla a důlní lampy a modernizuje se doprava rubaniny v dole i na povrchu.

Počátkem 20. století nastoupil na místo báňského ředitele prof. ing. dr. Jaroslav Jičínský. Zasloužil se o modernizaci dolů a především o stavbu oslavanské parní velkoelektrárny, která elektrickou energií zásobovala nejen celý revír a okolí, ale hlavně průmyslové Brno.

Dělnické stávky

V roce 1920 se Zastávka účastnila prosincové stávky horníků, jež vyústila v boje o oslavanskou elektrárnu. Byla potlačena vojskem.

Nejvýznamnější stávkou na Rosicko-Oslavansku byla stávka v období velké hospodářské krize na přelomu let 1932 a 1933. Vypukla 4. listopadu na protest proti snížení mezd a trvala 16 týdnů. Do historie Československa se zapsala jako nejdelší stávka. A její výsledek? Do práce bylo přijato pouze necelých 75% horníků, průměrný výkon jednoho horníka se zvýšil o čtvrtinu a mzdy dále klesly v průměru o 7 procent.

Období po 2. světové válce

Po válce dochází k modernizaci dolů. Těžba kulminovala v roce 1963, kdy bylo vykopáno 751.668 tun černého uhlí. V průběhu sedmdesátých let byla těžba centralizována na nově zbudovaný důl Jindřich II ve Zbýšově. Jindřich II. se stal nejhlubším černouhelným dolem v České republice a podílí se na prvenství ve střední Evropě. Těžilo se v něm v hloubce 1428,4 metrů; dosažitelná hloubka byla až 1550 metrů. Po centralizaci sloužily ostatní doly jako vztažné, výdušné a k odčerpávání důlních vod.

Ukončení těžby

V roce 1992 byly provozy na všech dolech zastaveny, těžní věže demontovány, šachty zasypány a betonovou zátkou uzavřeny. V celém rosicko-oslavanském revíru nezůstal jediný důl v provozu. Zastáveckou hornickou minulost dnes jen připomíná halda hlušiny vysoko se vypínající nad obcí.

Závěrem

Objevením uhlí a rozvojem těžby se celé široké okolí během několika desetiletí proměnilo k nepoznání. Původní zemědělsky zaměřená oblast se během pár generací stala čistě hornickou. Změnil se způsob obživy, změnily se poměry. Dříve chudé vesnice se staly bohatšími, lidnatějšími a život v nich se zásluhou onoho "černého zlata" neuvěřitelným způsobem změnil. Ostatně nebýt uhlí, neexistuje ani Zastávka.

 
Martin Horký
Pojednání si nedělá nárok na historickou přesnost.
 

Použitá literatura:
1ČECH, František: Stručná historie výstavby obce Zastávka u Brna, Gloria Rosice 1995; str. 16
2FOJTÍK, K., SIROVÁTKA, O.: Rosicko-Oslavansko. Život a kultura lidu kamenouhelného revíru. Praha 1961, nakl. ČSAV, str. 16
PLCHOVÁ, Jarmila: Rosicko-oslavanský uhelný revír 1760-1999, Gloria Rosice 1999;
PLCHOVÁ, Jarmila: Rosicko-oslavanská pánev - historie dobývání uhlí; Sborník V. konference "Problematika geologické stavby uhelných ložisek ve velkých hloubkách"; 1995
KRATOCHVIL, Augustin: Vlastivěda Moravská, Ivančický okres, Brno 1904; str. 345, 346.
PEŠA, DŘÍMALA a kol.: Dějiny města Brna, nakl. Blok 1968;
NEVORAL, Ladislav: Z análů a vzpomínek - Z historie Zastávky, Zastávka v období tzv. první republiky; Rosický zpravodaj; říjen, listopad 1982;
FRANĚK, VANĚK, ŽAMPACH: Z dějin KSČ v okrese Brno-venkov 1921 - 1945; str. 74

Velikost textu: R-+

Informace

Čtvrtek, 13. 12. 2018.
Svátek má Lucie, zítra Lýdie.
Aktuální teplota: -2,4 °C

Kalendář akcí

12/2018
PoÚtStČtSoNe
 
 
 
 
 
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26
27
28
29
30
31
 
 
 
 
 
 

Úřední deska

Svolání zastupitelstva a program jedn... 10.12.2018
Oznámení o vyhlášení výběrového řízen... 06.12.2018
Záměr prodeje pozemku p. č. 123/30. 03.12.2018
Záměr prodeje pozemku p. č. 994/10. 03.12.2018
Zveřejnění dokumentů - rozpočtová opa... 30.11.2018
Oznámení o vyvěšení rozpočtového opat... 21.11.2018
Svolání zastupitelstva a program jedn... 21.11.2018
Zveřejnění dokumentů - návrh rozpočtu... 12.11.2018
Návrh střednědobého výhledu rozpočtu. 12.11.2018
Návrh rozpočtu Obce Zastávka na rok 2... 12.11.2018

Hlášení rozhlasu

Sběrné středisko odpadů na ulici Haví... 13.12.2018
Ve středu 19. 12. 2018 ve 13. 30 hod.... 13.12.2018
Senior pasy ne dobu neurčitou je možn... 13.12.2018
Interní ambulance, MUDr.Zuska, nebude... 13.12.2018
Základní umělecká škola Vás srdečně z... 13.12.2018
Městský úřad Rosice oznamuje občanům,... 10.12.2018
Potraviny u Sedláčků Vám v týdnu od 1... 07.12.2018
Gynekologická ambulance Zbýšov bude o... 06.12.2018
MUDr.Valeš nebude ordinovat 7.12., zá... 06.12.2018
E.ON Česká republika,s.r.o. oznam... 06.12.2018