Přeskočit na obsah Přeskočit na levý panel Přeskočit na patičku

Z historie zastáveckých zahrádkářů

Po provedeném náboru se 22. ledna 1959 sešlo 43 občanů v sále Hornického domu na zahajovací schůzi. Schůzi zahájil tehdejší předseda národního výboru Václav Hvězda. Na této schůzi byl zvolen první výbor. Organizace vznikla jako místní pobočka Českého svazu zahrádkářů a ovocnářů. V prvních letech byla práce zaměřena především na osvětovou činnost, o který byl velký zájem. Dalším důležitým úkolem organizace bylo zajišťování ovocných stromků, distribuce hnojiv, rašeliny, ale také cihel, řeziva, cementu. Dnes se to může zdát úsměvné, a tehdy to byla jedna z mála možností, jak se k těmto produktům dostat. Organizoval se také postřik ovocných stromů, který v prvních letech činnosti provedla STS Rosice. Mimo to organizace pořídila vlastní 3 trakařové postřikovače, které se půjčovaly členům. Okamžitě se také výbor pustil do zřízení moštárny v domě č. 79. Po nutných úpravách byla moštárna v provozu již v roce1960 a vylisovalo se 8 145 l jablečného moštu. Další činností byly zájezdy. Již v roce 1960 se uskutečnily tři. Dva do Náměště nad Oslavou, kde byla vzorová zahrada. Úspěšný byl zájezd do vyhlášených ovocnářských lokalit Holovous a Těchobuzic. Podstatným úkolem byl také výkup ovoce. Tak v roce 1960 byla uzavřena smlouva na dodávku 5 tun jablek, 1,1 tuny švestek, 150 kg hrušek a 100 kg slív. Od zahájení činnosti do konce roku 1960 vzrostl počet členů na 119. První desetiletí se dá stručně zhodnotit jako období prudkého rozvoje zahrádkářské organizace v Zastávce. Každoročně se zajišťovala hnojiva, vápno, rašelina, stromky. Přecházelo se na intenzivní pěstování zákrsků v různých formách jako pásové výsadby, ovocné stěny, lepáge, palmety. Byl proto velký zájem o informace ať už formou přednášek či instruktáží přímo v zahradách. Zastávku tak navštívili věhlasní ovocnářští odborníci jako Dr. Luža nebo ing. Brabec. Tehdy bylo hlavním posláním organizace – cituji – „zvýšit výrobu ovoce i zeleniny alespoň natolik, aby byla kryta spotřeba vlastních rodin a dále, aby z této zvýšené výroby byla nabídnuta část výrobků veřejnému zásobování pro ty občany, kteří nemají možnost si sami tyto produkty vypěstovat“.

Na začátku sedmdesátých let skončila činnost pálenice u Šmídů. Zahrádkáři i národní výbor měli velký zájem na tom, aby pálenice zůstala obci zachována. A tak vedle ostatních činností – zde musím uvést skutečnost, že se i po skončení těžení na dole Julius se podařilo zachovat dodávku užitkové vody pro zahrádky, bylo hlavní úsilí zaměřeno hlavně na pálenici. Úsilí o znovuzřízení pálenice nabylo konkrétní podobu v roce 1973, kdy MNV Zastávka předal zahrádkářům do bezplatného užívání zděné hospodářské stavení s dřevěným přístřeškem za domem č. 362 na ulici 1. máje. Pálenice se musela budovat podle podmínek Fruty, která měla v těch letech monopol na výrobu destilátů a které byla po dobudování také pronajata. Největší zásluhu na jejím vybudování má dnes již zesnulý přítel Oldřich Kocáb, který byl dobrým organizátorem a díky svým přesvědčovacím schopnostem dokázal strhnout mnoho dalších ke spolupráci. Provoz pálenice byl zahájen 4. ledna 1974. V tomtéž roce byl v těchto nových prostorách zahájen výkup ovoce pro Frutu Miroslav. Když už bylo všechno takřka hotovo, vytkl si výbor další velký úkol – vybudovat v areálu povidlárnu a sušárnu ovoce. Navázal se kontakt se zahrádkáři ze Slušovic, kteří podobné zařízení měli v provozu a získal se od nich projekt sušící pece. A tak v roce 1979 se začalo se stavbou nové budovy zahrádkářského střediska v předaném areálu.

Samozřejmě, že i když se budovalo, pokračovala i ostatní činnost. Začátkem sedmdesátých let sice klesl zájem o odborné přednášky, ale pokračovala zájezdová činnost, každoročně se pořádalo zájezdů několik. Za předsednictví Jana Žaluda se vedle podzimních výstav ovoce s úspěchem konaly i výstavy květin. Byly to výstavy růží s účastí šlechtitele evropského formátu Josefa Strnada z Rosic, výstavy chryzantém předního československého šlechtitele Jana Dvořáka ze Šlapanic a také výstavy jiřin především z výpěstků známých jiřinkářů z Nové Vsi.

V roce 1974 došlo k události, která měla pro naše zahrádkáře stejný význam jako získání vlastního střediska – započala družba se zahrádkáři ze Slovenského Grobu, která trvá do dnešních dnů. Protože se nám v těch sedmdesátých letech dařilo, pálenice bezproblémově fungovala, připravovala se výstavba sušárny, rozhodl výbor na návrh přítele Kocába uspořádat k příležitosti 20. výročí ples. Tak začala 28. ledna 1978 tradice zahrádkářských plesů. Výbor rozhodl postavit sušárnu s moštárnou a povidlárnou. Do projektu se zahrnula také spolková místnost. Osmdesátá léta lze označit jako budovatelská, protože nosným úkolem bylo vybudovat zahrádkářské středisko, kam se přesunula moštárna, nově se vybudovala sušárna a povidlárna a v poschodí potom společenská místnost. Veškeré práce se dělaly brigádnicky a materiál se nakupoval jak byly k dispozici finanční prostředky. V roce 1983 byla v provozu moštárna v nových prostorách střediska a v roce 1985 byl zahájen zkušební provoz sušárny a povidlárny.

Po roce 1990 se změnami společenských poměrů vyrovnával každý po svém. Každý hledal své uplatnění v nových podmínkách. Projevilo se to nejen zmenšenou aktivitou členů výboru, ale i poklesem členské základny. Z 218 členů zůstalo k 31. prosinci 1991 101 členů. Organizaci se to projevilo tak, že Fruta přestala odebírat ovoce, takže skončil výkup. Bylo třeba se vyrovnat s původním vlastníkem prostorů, které jsme užívali. Po změnách ve společnosti po letech 1989 – 1990 vyvíjeli zahrádkáři dál svoji činnost jako organizace Českého zahrádkářského svazu. Na výroční členské schůzi dne 14. března 1999 výbor předložil návrh na přeměnění organizace na občanské sdružení a tento návrh byl jednomyslně přijat. Základní organizace Českého zahrádkářského svazu v Zastávce byla zrušena a vzniklo občanské sdružení Zahrádkáři Zastávka. Zahrádkáři Zastávka je nástupnickou organizací Českého zahrádkářského svazu, základní organizace v Zastávce. Organizace Zahrádkáři Zastávka je dobrovolným nepolitickým sdružením občanů, zajímajících se o zahrádkářskou činnost. Členem se může stát fyzická nebo právnická osoba souhlasící se stanovami organizace. Členský příspěvek je v současné době 50.-Kč ročně.

Současná činnost je zaměřena na následující oblastí:

  • Organizování zájezdů se zahrádkářskou tematikou, udržování družebních vztahů se zahrádkáři ve Slovenském Grobu.
  • Pořádání podzimní výstavy ovoce, zeleniny a květin s doprovodnými akcemi.
  • Spolupráce s organizacemi zahrádkářů v okolí na zahrádkářských akcích.
  • Zajištění tradičního zahrádkářského plesu.
  • Půjčování klubovny s kuchyní na konání rodinných a společenských akcí.
  • Podstatnou aktivitou je vaření povidel, sušení ovoce, moštování jablek.

Jan Křivý

Skip to content